Hillary nebo Donald: Tohle plánují udělat se světem, když vyhrají

Zahraniční politika Hillary Clintonové je mnohem čitelnější, než v případě jejího rivala. Kandidátka demokratů čtyři roky zastávala post ministryně zahraničí ve vládě Baracka Obamy. U Trumpa, který nikdy žádný volený post nezastával, je navíc situace o to komplikovanější, že své názory často mění. Prestižní deník Wall Street Journal ale přinesl srovnání názorů obou kandidátů na to, jak by chtěli směřovat zahraniční politiku Spojených států.

Vztahy s Ruskem

Republikánský kandidát Donald Trump se netají obdivem k ruskému prezidentovi Vladimíru Putinovi. Ale i on v průběhu kampaně několikrát měnil svá prohlášení, třeba pokud šlo o ruskou anexi Krymu a podporu separatistům na východě Ukrajiny.

V roce 2014 Trump prohlásil, že Rusko nikdy nemělo anektovat Krym. O rok později o anexi mluvil jako o problému, se kterým se musí vypořádat Evropa. Evropské státy zkritizoval, že Ukrajincům dostatečně nepomáhají. Načež letos zase tvrdil, že by ruskou anexi Krymu uznal a zrušil by sankce.

Trump věří, že dokáže zmírnit napětí a zlepšit vztahy s Ruskem, ale z pozice síly. To dokládá třeba prohlášení, že by nechal sestřelovat ruská letadla, která se přiblíží k americkým lodím a základnám. Pokud kritici namítají, že by to Rusko vyprovokovalo k něčemu nezodpovědnému, říká Trump, že je ochotný to zjistit, alespoň to uvedl v dubnu ve svém projevu ve Washingtonu.

Hillary Clintonová označila chování ruského prezidenta Vladimíra Putina k ostatním za šikanu. O vztahu s Ruskem mluví jako “o komplikovaném”. Když byla ministryní zahraničí, vyjednávala s Ruskem historické smlouvy o regulaci jaderných zbraní a jejich nosičů.

Rusko podezřívá, že stálo za útoky na servery Demokratické strany. Ruskou anexi Krymu kritizovala jako “nepřijatelnou”. O Putinovi prohlásila, že “může být nebezpečný” a je potřeba mu zavčas ukázat, kde je hranice. Americkou vládu vyzývala k větší podpoře Ukrajiny a to formou finanční pomoci, dodávek zbraní a výcviku ukrajinské armády.

Vztahy s Čínou

Čína je pro Donalda Trumpa nepřítel číslo jedna, a to hlavně z hlediska obchodu. Čínský vstup do Světové obchodní organizace označil za “největší krádež pracovních míst v dějinách”. Trump se do Číny pouští kvůli podhodnocování měny a slíbil, že jí první den v úřadu veřejně označí za manipulátora s měnou.

Hodlá tvrdě bojovat proti čínským padělkům amerického zboží a krádežím duševního vlastnictví. Prohlásil, že na čínské zboží uvalí 45% daň, aby američtí dělníci byli konkurenceschopní. A nebojí se ani obchodní války. “Už v obchodě s Čínou ztrácíme 500 miliard dolarů. Tak koho sakra zajímá, jestli bude nějaká obchodní válka?” prohlásil letos v květnu.

Hillary Clintonová také kritizuje nevyvážené obchodní vztahy s Čínou. Přidává ale také otázku lidských práv v Číně nebo dodržování ekologických a sociálních standardů. Staví se proti čínským nárokům v Jihočínském moři a považuje za vitální zájem USA zabránit jejich prosazení.

Brexit a vztahy s Evropou

Brusel označil Donald Trump za “pekelnou díru”. Kritikou nešetřil ani na adresu evropských lídrů, kteří podle něj nezvládají bránit teroristům v pronikání do Evropy. Vyčítá jim také omezování držení zbraní. Podpořil rozhodnutí Británie odejít z Evropské unie.

Pozitivní nemá názor ani na americké spojence. Německo a další země vyzval, aby Spojeným státům platily za to, že je USA chrání. Země NATO kritizoval, že ve svých rozpočtech nedávají dostatek prostředků na obranu. Dokonce prohlásil, že nebude mít problém evropské země opustit. Třeba v případě Pobaltí řekl, že americká pomoc v případě napadení Ruskem by záležela na tom, jestli Pobaltské země dost přispívaly na obranu.

Hillary Clintonová na druhou stranu bojuje za pevnější a těsnější spolupráci s evropskými zeměmi. I ona ale evropské státy kritizovala, že nedostatečně kontrolují džihádisty, kteří se vracejí z Blízkého východu do Evropy. Rozhodnutí Britů opustit Unii hodnotila jako nešťastné.

Blízký východ a boj s terorismem

Muslimové a Islámský stát jsou jedním z ústředních témat kampaně Donalda Trumpa. Netají se tím, že by dokonce muslimům zakázal i cesty do USA. Válku v Iráku označil za “chybu, která destabilizovala region”.

Je ale zároveň zastáncem tvrdé politiky vůči Íránů. Staví se třeba proti dohodě o tom, že Írán výměnou za zmírnění sankcí nebude vyvíjet jaderné zbraně. Ta poškodila vztahy USA s Izraelem, které Trump hodlá zase zlepšit.

Trump se nebrání tomu, že by proti Islámskému státu nasadil armádu. Dokonce hovořil o tom, že proti ISIS by bylo potřeba vyslat 30 tisíc vojáků. Nemá problém s tím, že se Rusko angažuje v Sýrii a syrského prezidenta Bašára Asada považuje za přijatelnou variantu. Vyzval k obnovení tzv. zostřených výslechů včetně waterboardingu. Podezřelé z terorismu by nadále věznil na vojenské základně Guantánamo. V rámci boje s terorismem nemá problém ani s odposloucháváním spojenců.

Na mítinku Donalda Trumpa zasahovala ochranka:

Zdroj: APTN

Oproti Trumpovi Hillary Clintonová odmítala nasazení amerických vojáků v Sýrii a v Iráku. S Islámským státem chce bojovat jen skrze podporu kurdských a iráckých vojsk a umírněné syrské opozice. Na její ochranu před ruskými nálety navrhovala zřídit nad Sýrii bezletovou zónu.

Coby ministryně zahraničí vyjednávala zpřísnění sankcí proti Íránu a následně jejich zrušení, když se země zavázala nevyvíjet jaderné zbraně. I ona se staví na stranu Izraele a volá po větší podpoře třeba při rozvoji izraelské protiraketové obrany. Na rozdíl od Trumpa ale v boji s terorismem odmítá zostřené výslechy teroristů a chce, stejně jako stávající prezident Obama, zavřít věznici Guantánamo.
 

Leave a Reply